24th day - 24.1.2012

24. ledna 2012 v 12:00 | half devil |  takhle to vidí ďábel (já)
24.
G. ->
Víš co, ty cvoku? Mám tě ráda. Nemyslím , že tě miluju nebo že z tebe šílím, ale mám tě ráda . Mrzí mě , že se teď hádáme nebo moc nebavíme . Proč to nemůže bejt dobrý? Jsem z toho nějaká .. já nevím . Prostě .. Nejradši bych byla, aby to bylo takový , jako před rokem . Nemyslím doslova, ale zhruba. Bavili jsme se nejvíc, blbli jsme a všechno . Jedna z nejlepších částí roku .
A ještě - jsi boží. Miluju tvůj smysl pro humor . Miluju to, jak si pamatuješ, co říkám. Miluju to, jak si ze mě někdy děláš srandu . Miluju , jak se bojíš mojich rodičů . Miluju , když si u nás s blbnem spolu . Miluju , když se směješ . Miluju , když říkáš " Jsem úplný borok. " Miluju , když ti můřu říct všechno . Miluju , když si píšem do noci .
Nesnáším , když se chováš jak idiot. Nesnáším , když se mnou nemluvíš . Nesnáším , když mluvíš o N. Nesnáším , když dáváš jí přednost předemnou . Nesnáším , když mě ignoruješ.
Miluju tě, nesnáším tě, jsi prostě nejdokonalejší kamarád:-)

V. ->
Haha, doufám že to nebudeš číst.
Víš .. beru tě jako užasnou kamarádku , jasně . Jenom se prostě bojím ti některé věci říkat. Nevím proč. Věřím ti asi nejvíc ze všech mých kamarádek , ale prostě si myslím, že tě moje problémy nezajímaj . Připadá mi , že tě otravuju .
A navíc , promin že tě teďkom štvu . Nevím proč to dělám. Chovám se trapně . Vážně promiň. Snad to je OK..

K. - >
Víš. Mám tě ráda. Jsi užasná kamarádka. Ale příjde mi, že tě moc nezajímá, co říkám, nebo spíš, že tě otravuju celá . A taky mi příjde blbý, že ti vadí , že se bavím s klukama. A nechápu , proč ignoruješ P. A taky , proč se nemůžem bavit všichni.. A proč se podcenuješ .
No je to tvůj život . T. ví všechno nejlíp beztak .. Mám tě ráda. Ale někdy.. mi příjde, že jsem ti jen pro smích ;-)

P. ->
Můj ex.
Jo, ahoj.
Kdybys to náhodou četl - což doufám, že ne - tak...neber to moc osobně.
Měla jsem Tě ráda dlouho . Potom sis ze mě udělal srandu a řekl si mi , že se ti líbím . Nevěděla jsem to.
Byla jsem nejšastnější na světě . Šli jsme ven . Rozešel ses se mnou .
Neukápla mi ani slza, nic.
Potom jsem ti chyběla, tak ses ke mě vrátil.
Byla jsem štastná.
Potom byla Praha; večerys tebou byly užasné.
A zase ses semnou rozešel . Kvůli tomu , že se neuvidíme.
Byla jsem smutná, ale né nějak děsně , což mě zpětně děsí .
Prázdniny utekly.
Přišla škola. Už jsem tě brala JEN jako kamaráda , konečně .
Bavili jsme se normálně.
A potom se to začalo zvrtávat.
V prosinci.
Začalo to tím, že sis přečetl můj blog. TO byla ta chyba.
A pak; leden. Venek.
Ples.
Pravda nebo úkol.
Každodenní psaní.

Sakra, NEVÍM, co mezi náma je, nechci si nic představovat, prostě ...
I KDYBY- jenom čistě , hypoteticky - tak prostě nemůžu.
I kdybych sebevíce chtěla
Nemůžu.
Chtěla bych.
Ale co z toho?
Jsou tady lidi - jako V., K., G., - kvůli kterým prostě nemůžu; nejde to .
Urazili by se? Byli by naštvaní? Pochybuju, že by to někoho potěšilo.
Jak se říká, nevstupovat do stejný řeky..
Jenže co když ta řeka je najednou lepší ? Milejší ?
Platí to?
A bylo by to vůbec fér?
Pořád mluvím čistě hypoteticky.
Ne. Nebylo by to fér.
A navíc , kdybychom se přece jen zase pak rozešli , pochybuju , že bychom byli kamarádi. Nic ve zlým.
Předtím byly prázky, tak se to hodilo do cajku.
Ale takhle?
G. by si musel vybrat.
Nebo .. já bych se musela vzdát chození domů s G.
Je tady moc ale.
Proč nad tím ale pořád tak přemýšlím?
Zbytečné .

Prababi ..
Já vím. Tento rok to budou dva roky.
Příjde mi to jako včera.
Mám tě strašně ráda . Pamatuju si, jak jsme hráli člověče. Jak si mě nutila pořád jíst! A jak si mě kontrolovala s Beátou . A taky jak si mě učila číst a počítat.
Potom jsem rostla..a tys..zapomínala.
Pořád ses mě ptala dokola na věci.
A zhoršovalo se to.
Už sem tě vídala čím dál mín.
Ale pořád si tu byla, bylas tu pro nás .
A potom....potom jsi zmizela.
Bylo jasné, že se to stane. Byla jsi na tom špatně.
Ale nečekala jsem, že tak brzo . Chybíš mi.
Ráda bych , aby to bylo jako kdysi , když jsem byla malá a byly jsme spolu celý dny.
Akorát teď bych ti vyprávěla novinky. A ty svoje příhody, když jsi byla malá.
A nutila mě jíst.
A objímala mě, smála se, tvoje šedé vlasy zářily, trošku jako svatozář..
Já.. Mám tě ráda. Pořád jsi semnou . Chci být jako ty.
Neuvěřitelně silná,užasná a milá žena.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.